Emanuele Ridi

Emanuele Andrea Ridi (* 4. srpna 1973, Portoferraio, ostrov Elba, Itálie) je italský kuchař, restauratér a televizní osobnost působící v České republice.

Je považován za jednoho z nejvýraznějších popularizátorů italské gastronomie a kultury v českém prostředí.

‍

Dětství a původ

Ridi se narodil v přístavním městě Portoferraio na ostrově Elba v Toskánsku — ostrově známém mimo jiné jako místo Napoleonova exilu. Vyrůstal se svou matkou Marcellou, zatímco otec podnikal v zahraničí.

Zásadní vliv na jeho vztah k vaření měli prarodiče, kteří na Elbě provozovali vlastní restauraci. V jejich kuchyni trávil jako dítě mnoho času a odtud pochází jeho celoživotní vášeň pro jídlo. V Itálii vystudoval ekonomiku a obchod — kuchařem tedy není po formální stránce, ale po rodinné tradici.

‍

Příchod do Česka

V prosinci 1992 odešel ve svých devatenácti letech do tehdejšího Československa za otcem, který zde provozoval síť obchodů s italskou módou. Hlavním motivem byl paradoxně odpor k italské vojenské službě — nechtěl si nechat ostříhat dlouhé vlasy.

V Česku postupně vystřídal řadu profesí: pracoval jako číšník, prodával parfémy na trzích i italské trvanlivé suroviny. Po letech různých zaměstnání ho impulsem k otevření vlastní restaurace bylo zjištění, že v Praze krátce po revoluci nelze sehnat kvalitní italské jídlo.

‍

Restauratérská kariéra

V roce 1998 otevřel svou první restauraci Da Emanuel v pražských Dejvicích — startovní kapitál pocházel z pojistného plnění za ukradený Fiat Barchetta. Podnik si záhy vybudoval prestižní pověst, mezi hosty se objevili prezident Václav Havel s manželkou i řada dalších veřejných osobností.

V roce 2015 restauraci prodal svému šéfkuchaři. Vzápětí otevřel luxusní MANÚ Risto & Lounge na pražském Dětském ostrově, která se specializovala na italskou a středomořskou kuchyni, a později také MANÚ Praga v Revoluční ulici zaměřenou na pravou neapolskou pizzu.

Obě restaurace nepřežily ekonomické dopady pandemie covidu-19 — první zavřel v roce 2021, druhou v únoru 2024. Dnes se věnuje gastro poradenství, tvorbě konceptů restaurací, spolupráci s hotelovými skupinami a placeným kurzům vaření.

‍

Televizní kariéra

Do povědomí české veřejnosti vstoupil v roce 2009, kdy pro TV Prima zahájil pořad S Italem v kuchyni, který se dočkal čtyř sérií.

Za první sérii obdržel v roce 2010 cenu Znojemský hrozen za nejlepší pořad roku, kterou obhájil v roce 2012 za navazující Léto s Italem — sérii natočenou přímo v Itálii, od Lago di Garda až na rodnou Elbu.

V roce 2015 uváděl na TV Nova soutěž Nejlíp vaří moje máma! a v roce 2016 se zúčastnil taneční soutěže StarDance, kde se probojoval do čtvrtfinále a obsadil páté místo.

Od roku 2018 spolupracuje se zpěvákem Matějem Ruppertem na cestopisném cyklu České televize Manu a Matěj na cestě, v němž dvojice projíždí italské regiony a mapuje jejich gastronomii, historii a kulturu. Seriál má dosud sedm řad a pokryl mimo jiné Piemont, Emilii-Romagnu, Řím, Neapol, Capri, jižní Itálii, Apulii, Dolomity a střední Itálii.

Vydal také několik kuchařských knih, mezi nimi S Italem v kuchyni I–III, Léto s Italem a Pasta e Basta..

‍

Osobní život

Byl dvakrát ženatý, obě manželky byly Češky. Z prvního manželství s Janou má syna Giacoma (nar. přibližně 2006), který studuje hotelovou školu.

Po rozvodu s Janou se dal dohromady s tanečnicí Lucií Hunčárovou, se kterou se seznámil při natáčení StarDance — vztah trval přibližně tři roky. Poté začal vztah se Sárou Pichlovou, se kterou se oženil v létě 2024. V lednu 2026 dvojice oznámila rozchod.

Dlouhodobě hovoří o touze vrátit se na ostrov Elba — ideálně alespoň na šest měsíců v roce — zejména kvůli osmdesátileté matce Marcelle a italskému způsobu života, který mu v Praze chybí.

‍

Názory a postoje

Ridi se opakovaně vyjadřuje k filozofii italského životního stylu, který staví na principu „pracujeme, abychom žili" — v přímém kontrastu s tím, co vnímá jako český přístup k práci. Za základ italské identity považuje rodinu, jídlo a paměť chutí, nikoli pouhé recepty.

V oblasti gastronomie kritizuje české podniky, které vydávají nekvalitní nebo neautentické pokrmy za italskou kuchyni, a zároveň kvituje výrazný posun české gastroscény od 90. let. Zastává návrat ke klasické kuchyni na úkor fusion trendů a modernizovaných pokrmů.

Dlouhodobě si stěžuje na kvalitu kávy v Česku — podle něj by káva měla být hořká, zatímco módní stoprocentní arabiky mu připadají kyselé.

Po uzavření restaurací přiznal ztrátu motivace k podnikání a zklamání z přístupu mladé generace k práci v gastronomii. V rozhovorech pro české médium Face to Face se vyjádřil kriticky k dopadům migrace na bezpečnost v italských městech.